Pojednání o kapitálové společnosti – společnosti s ručením omezeným je rozděleno do 13. kapitol. Důvodem je rozsáhlá právní úprava v zákoně o obchodních korporacích a snahou je zpřehlednit zákonnou úpravu, která se však srovnává s dnes již neplatnou právní úpravou v obchodním zákoníku, tedy co bylo převzato a co změněno.
SPOLEČNOST S RUČENÍM OMEZENÝM
Kapitola 12. Převod podílu na jiného společníka
Cit.: § 207
(1) Každý společník může svůj podíl převést na jiného společníka.
(2) Podmíní-li společenská smlouva převod podílu podle odstavce 1 souhlasem některého z orgánů společnosti a není-li souhlas udělen do 6 měsíců ode dne uzavření smlouvy o převodu, nastávají tytéž účinky, jako při odstoupení od smlouvy, ledaže je ve smlouvě o převodu určeno jinak. Smlouva o převodu podílu nenabude účinnosti dříve, než bude souhlas udělen.
(3) Není-li orgán podle odstavce 2 činný nebo neudělí-li souhlas bez udání důvodu, může společník po zániku smlouvy podle odstavce 2 vystoupit ze společnosti; ustanovení § 164 se použije obdobně. Vystoupit ze společnosti lze do 1 měsíce ode dne zániku smlouvy podle odstavce 2, jinak se k vystoupení nepřihlíží.
§ 208
(1) Neurčí-li společenská smlouva jinak, může společník převést podíl na osobu, která není společníkem, jen se souhlasem valné hromady. Smlouva o převodu podílu nenabude účinnosti dříve, než bude souhlas udělen.
(2) Není-li souhlas udělen do 6 měsíců ode dne uzavření smlouvy o převodu, nastávají tytéž účinky, jako při odstoupení od smlouvy, ledaže je ve smlouvě o převodu určeno jinak.
§ 209
(1) Nabytím podílu přistupuje nabyvatel ke společenské smlouvě společnosti. Převodce ručí společnosti za dluhy, které byly s podílem na nabyvatele převedeny.
(2) Převod podílu je vůči společnosti účinný doručením účinné smlouvy o převodu podílu s úředně ověřenými podpisy.
(3) K prodeji zastavených podílů při výkonu zástavního práva se souhlas příslušného orgánu společnosti nevyžaduje. Při prodeji zastaveného obchodního podílu se použije obdobně § 213 odst. 1.
§ 210
(1) Je-li podíl společníka představován kmenovým listem, uvede se v rubopise jednoznačná identifikace nabyvatele; ustanovení § 209 odst. 1 se použije obdobně.
(2) K účinnosti převodu kmenového listu vůči společnosti se vyžaduje oznámení změny osoby společníka a předložení kmenového listu společnosti.
§ 211
Dědění podílu
(1) Dědic se může domáhat zrušení své účasti ve společnosti soudem, jestliže jsou dány důvody, pro které na něm nelze spravedlivě požadovat, aby ve společnosti setrval; k právu uplatněnému po 3 měsících od právní moci usnesení soudu o dědictví se nepřihlíží.
(2) Dědic, který se domáhá zrušení své účasti ve společnosti soudem, se nesmí podílet na činnosti společnosti, ani když takovouto povinnost určuje společenská smlouva, ledaže se s ostatními společníky dohodne písemně jinak.
(3) Účast dědice ve společnosti nelze zrušit, jedná-li se o jediného společníka.
§ 212
Uvolněný podíl
(1) Podíl společníka, jehož účast zanikla jinak než převodem podílu, se považuje za uvolněný podíl.
(2) Je-li převod nebo přechod podílu omezený nebo vyloučený, odstavec 3 se nepoužije a společnost naloží s podílem postupem podle § 214 a 215.
(3) S uvolněným podílem společnost nakládá jako zmocněnec a naloží s ním podle § 213 nebo 215.
(4) Práva a povinnosti spojená s uvolněným podílem nelze vykonávat.
Převod uvolněného podílu a vypořádací podíl
§ 213
(1) Společnost prodá uvolněný podíl nejméně za přiměřenou cenu bez zbytečného odkladu. Společníci mají předkupní právo k prodávanému obchodnímu podílu. Využije-li předkupní právo více společníků, rozdělí se uvolněný obchodní podíl mezi tyto společníky podle poměru jejich podílů.
(2) Výtěžek z prodeje tvoří po odečtení nákladů a započtení pohledávek podle odstavce 2 vypořádací podíl a společnost ho bez zbytečného odkladu po prodeji vyplatí oprávněné osobě nebo uloží do úřední úschovy.
(3) Společnost si může ze získaného výtěžku z prodeje odečíst účelně vynaložené náklady a započíst splatné pohledávky za společníkem, jehož účast ve společnosti zanikla. Nezanikne-li započtením zcela vkladová povinnost, ručí ten, komu vzniklo právo na vypořádací podíl, za splnění vkladové povinnosti nabyvatelem podílu.
§ 214
(1) Pokud se nepodaří uvolněný podíl prodat ve lhůtě 3 měsíců podle § 213 odst. 1 a 2, určí se výše vypořádacího podílu ke dni zániku účasti ve společnosti podle § 36 odst. 2 a společnost ho do 1 měsíce od uplynutí tříměsíční lhůty podle § 213 odst. 1 a 2 vyplatí oprávněné osobě.
(2) Podle odstavce 1 lze postupovat i bez splnění požadavků uvedených v § 213, stanoví-li tak společenská smlouva.
§ 215
(1) Bez zbytečného odkladu po vyplacení vypořádacího podílu podle § 214, nejpozději však do 1 měsíce ode dne tohoto vyplacení, rozhodne společnost o přechodu uvolněného podílu nejméně za protiplnění ve výši vyplaceného vypořádacího podílu na zbývající společníky poměrně podle jejich podílů, jinak sníží základní kapitál o vklad společníka, jehož účast ve společnosti zanikla; nesplní-li společnost tuto povinnost, soud ji i bez návrhu zruší a nařídí její likvidaci.
(2) Rozhodnutí podle odstavce 1 náleží do působnosti valné hromady a pro jeho přijetí je třeba dvoutřetinové většiny hlasů všech společníků; rozhodnutí se osvědčuje veřejnou listinou.
(3) Rozhodnutím podle odstavce 1 vlastnické právo k podílu přechází na společníky podle jejich podílů.
Dědění podílu
Do této části zákona bylo přesunuto ustanovení o dědění podílu s tím, že je více specifikována možnost společníka – dědice – domáhat se zrušení jeho účasti ve společnosti. Je stanoveno, že toto právo má pouze tehdy, pokud na něm nelze s ohledem na okolnosti dědictví spravedlivě požadovat, aby ve společnosti setrval.
Převoditelnost podílu
Pojetí převoditelnosti podílu se nijak nemění s tím, že možnost podmínit převod souhlasem některého z orgánů společnosti je myšlena obecně, tedy na skutečnost převodu, nikoliv na určení konkrétní osoby. Pakliže se ovšem společenská smlouva od dikce zákona odchýlí a upraví nutný souhlas i s konkrétní osobou, pak bude platit tato přísnější úprava.
Určení vypořádacího podílu
Změn doznalo určení vypořádacího podílu a naložení s uvolněným podílem. Vypořádací podíl není vázán na fixní určení tak jako dnes, ale je vázán na výtěžek získaný prodejem uvolněného podílu. Společnost je tak povinna do tří měsíců ode dne zániku účasti společníka nebo člena prodat uvolněný podíl (jako věc cizí) v dražbě a z výtěžku vypořádací podíl uspokojit (po možném odečtení účelně vynaložených nákladů a po případném započtení pohledávek, které společnost za bývalým společníkem má).
Lhůta pro vyplacení vypořádacího podílu
Obecně platí, že lhůta pro vyplacení vypořádacího podílu počne běžet okamžikem zániku účasti ve společnosti a je 3 měsíční s následným odkazem na zákaz zbytečného prodlení. V případě, že je rozhodováno o vypořádacím podílu společníka, jehož účast zanikla z důvodu porušení jeho povinností, lhůta pro vyplacení počne běžet později – až okamžikem prodeje, resp. jeho nemožnosti. Důvodem je zabránění situaci, kdy společník, který společnost poškozoval, má nárok na vypořádaní bez ohledu na okamžitou schopnost společnosti plnit.
Pokud společnost povinnost prodeje nesplní z důvodu objektivní neprodejnosti podílu, vyplatí vypořádací podíl bez zbytečného odkladu ve výši, která se určí obdobnou aplikací určení výše obecného podílu.
Tento způsob řešení je nutný k tomu, aby marným uplynutím lhůty 3 měsíců nebyl de facto uvolněný podíl „vyvlastněn“ bez náhrady s argumentací nemožnosti prodeje. Následek marného uplynutí lhůty však lze aplikovat pouze tehdy, pokud nebyl uvolněný podíl prodán z důvodu jeho objektivní neprodejnosti a nikoliv z jiného důvodu (neprofesionalita statutárních orgánu, úmyslné promeškání lhůty apod.) – je-li důvod jiný, dostává se společnost nebo družstvo do prodlení a pokud by bylo prokázáno, že by vypořádací podíl získaný prodejem byl vyšší než vypořádací podíl získaným aplikací běžného určení výše podílu, může poškozená osoba požadovat na společnosti nebo družstvu náhradu škody. Ustanovení o vypořádacím podílu jsou dispozitivní (vyjma toho, že uvolněný podíl nepřechází na společnost nebo družstvo). Je stanoveno, že nejsou-li splaceny u vyjmenovaných společností vklady, může společnost dlužnou částku započíst na vypořádací podíl dlužníka.
Uvolněný podíl
Uvolněný podíl nepřechází na společnost, avšak ta je povinna s ním, jakožto s věcí cizí, naložit tak, aby nejpozději do 6 měsíců byl převeden na určitou osobu, nebo osoby (za cenu rovnou vypořádacímu podílu – toto řešení je nutné, jinak by mohlo docházet k podvodům a k znevýhodnění osoby, které náleží vypořádací podíl), jinak musí tyto povinné subjekty snížit základní kapitál o výši vkladu ukončivšího účastníka nebo člena. Pokud by tato povinnost nebyla splněna, nebo by nebylo její splnění možné (základní kapitál se buď nezřizuje, nebo je již na minimální zákonné výši), bude povinná osoba soudně zrušena s likvidací; v tomto řešení je nutné spatřovat sankci a důsledek nemožnosti nabývání vlastních podílů. Rozhodnutí o naložení s uvolněným podílem náleží do kompetence valné hromady.
Případné smlouvy o převodu uvolněného podílu namísto vyloučeného společníka nebo člena podepisuje statutární orgán společnosti, čímž nejsou dotčena ustanovení o formě těchto úkonů podle tohoto zákona. Toto normativní řešení tak vytváří pro potřeby řešení prodeje uvolněného podílu fikci oprávněnosti prodat věc cizí, která jinak nemůže do vlastnictví společnosti přejít.