Právní úprava péče o nadační kapitál se nachází v ustanovení § 341 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (nový) s účinností od 1. 1. 2014 (dále jen zákon).
Podmínky pro změnu výše nadačního kapitálu (§ 341)
Jako podklad pro rozhodnutí o změně výše nadačního kapitálu nebo pro rozhodnutí o přeměně nadace je vyžadován audit účetní závěrky.
Orgány nadace a působnost rozhodování (§342 až 348)
Působnost rozhodnout o zvýšení nebo snížení nadačního kapitálu se svěřuje správní radě. Ale nerozhoduje sama. K takovému rozhodnutí potřebuje předchozí souhlas dozorčí rady. Je však nutné podotknout, že možnost snížit nadační kapitál je omezena jen na mimořádné případy.
Přidružený fond – nesamostatné nadace (§ 349 až 352)
Přidružený fond rozvíjí koncepci tzv. „nesamostatných nadací“ a je také, jako nadace vytvářen majetkovým souborem. Ale na rozdíl od nadace nemá právní subjektivitu, i když může být zvláštním způsobem označen. Není tedy právnickou osobou, protože ve vztahu k ustanovení § 20 to není potřeba. Ustanovení § 20 zákona doslovně zní:
Cit. (1) Právnická osoba je organizovaný útvar, o kterém zákon stanoví, že má právní osobnost, nebo jehož právní osobnost zákon uzná. Právnická osoba může bez zřetele na předmět své činnosti mít práva a povinnosti, které se slučují a její právní povahou.
(2) Právnické osoby veřejného práva podléhají zákonům, podle nichž byly zřízeny; ustanovení tohoto zákona se použijí jen tehdy, slučuje-li se to s právní povahou těchto osob.
Donátor jako vlastník majetku
V souladu se zvláštním účelovým určení přidruženého fondu jako „nesamostatné nadace“, kdy vlastník jako donátor svěřuje již existující nadaci majetek pouze do správy (a zůstává vlastníkem majetku) musí být důsledky vzniku oprávnění a povinností vázaných na tento majetek vyřešeny. Svěření majetku pro sjednaný účel předpokládá, že zájem donátora se soustředí na trvalost použití tohoto majetku. Musí jít proto o věc způsobilou být jinak předmětem vkladu do nadace a splňovat předpoklad trvalého výnosu. Ani v případě zrušení spravující nadace s likvidací to nemá za následek odnětí přidruženého fondu jeho původně určenému účelu. Likvidátor má ze zákona povinnost, aby při zrušení nadace s likvidací přenesl správu tohoto fondu na jinou způsobilou osobu.
Nadační příspěvky (§ 353 až 356)
Poskytování nadačních příspěvků je hlavní činností nadace. Podmínky, za kterých se poskytují nadační příspěvky, určuje statut nadace. Nadační příspěvek je možné poskytnout jednorázově, ale i opakovaně, a to buď formou renty (na neurčito), anebo pro určitý čas (například formou stipendia). Ustanovení § 355 je postaveno na principu „zachování nadačního kapitálu“ a zabraňuje, aby nadační příspěvky byly vypláceny na jeho úkor. Ale nezabraňuje to tomu, aby dárce určil něco jiného.
Destinatář
Destinatář je příjemce nadačního příspěvku.
Dobrá víra destinatářů (§ 356)
Ustanovení § 356 doslovně zní:
Cit. Osoba, která přijala v dobré víře nadační příspěvek, poskytnutý v rozporu s § 355, není povinna jej vrátit.
Je však nutno zdůraznit, že tam, kde dobrá víra chybí, vzniká destinatáři povinnost příspěvek nadaci vrátit.