Senát schválil novelu zákona o zaměstnanosti, která zavádí tzv. kurzaebeit. Kromě tohoto se dle novely přestane společníkům a jednatelům vyplácet podpora v nezaměstnanosti. Díky tzv. kurzarbeitu nebudou muset firmy kvůli nedostatku zakázek nebo přírodní katastrofě své zaměstnance propouštět, ale budou jim moci nabídnout práci na zkrácený úvazek.
Stát bude na mzdy zaměstnanců přispívat od října. Zaměstnanci po dobu trvání problémů budou nejprve dostávat minimálně 70 % mzdy. Zaměstnavatel bude hradit 50 % a stát zbývajících 20 %. O každé této žádosti bude rozhodovat vláda. Stát by měl firmám přispívat, pokud nebudou moci zaměstnanci přidělovat práci v rozsahu nejméně 20 % stanovené týdenní pracovní doby.
Stát bude maximálně přispívat 12,5 % průměrné mzdy za první tři čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Podpora se bude firmám vyplácet nejdéle půl roku s možností jednoho opakování. V odůvodněných případech může vláda stanovit delší dobu podpory.
Dle novely, jak již bylo napsáno, nebude jednatelům a společníkům vyplácena podpora v nezaměstnanosti. V současnosti nárok na podporu v nezaměstnanosti mají, v případě že se ucházejí o zaměstnání a hranice jejich příjmu nepřesáhla polovinu minimální mzdy (tedy 4 600 korun). Avšak senát schválil, že nárok na podporu pro členy obchodních společností ruší.
Doba, po kterou bude uchazeč o zaměstnání současně působit jako člen obchodní společnosti nebo družstva (tedy bez nároku na podporu v nezaměstnanosti) nebude započítávána do podpůrčí doby, která uchazeči o zaměstnání náleží podle § 43 a § 46 zákona o zaměstnanosti.
Navíc bude muset uchazeči o zaměstnání při žádosti o podporu v nezaměstnanosti písemně osvědčit, zda jsou v právním vztahu sjednaném za účelem výkonu nekolidujícího zaměstnání nebo v postavení člena obchodní společnosti nebo družstva, který vykonávají mimo pracovněprávní vztah pro obchodní společnost nebo družstvo práci.