Právní úprava
Právní úprava pobočných spolků je v ustanovení § 228 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (nový) s účinností od 1. 1. 2014 (dále jen NOZ).
Pojem pobočného spolku
Pobočné spolky lze vnímat podobně jako pobočky obchodních společností. Jsou totiž stejně, jako pobočky obchodních společností samostatně organizované a pro mateřskou organizaci plní určité úkoly, z nichž je možné specifikovat např. činnost pro určité území, nebo činnost v určité oblasti zájmu a jiné činnosti podle potřeb a záměrů. Z právního pohledu je na první pohled však patrné, že se pobočné spolky liší od poboček obchodních společností, a to svou právní osobností. Zatímco pobočky obchodních společností jsou objektem práva, takže nemohou nabývat práva a povinnosti, pobočné spolky jsou subjektem práva, tedy mohou nabývat práva a povinnosti.
Jakou roli pobočný spolek zaujímá v právu?
Pobočný spolek je, jak vyplývá, se shora uvedeného, subjektem: na jedné straně je součástí hlavního spolku, který jakoby tvoří širší celek a z druhé strany je, jak lze dovodit, svébytnou právnickou osobou. Už z prvního dojmu může vzniknout obava, že z takového postavení může docházet ke střetům, ale zákon na tuto možnost pamatuje tak, že jeho samostatnost výrazně omezuje, a to následujícím způsobem:
- způsobilost k právnímu jednání
Způsobilost k právnímu jednání má pobočný spolek jen do té míry, kterou připustí stanovy hlavního spolku, což je upraveno v ustanovení § 228, odst 1 doslovně takto:
Cit. (1) Právní osobnost pobočného spolku se odvozuje od právní osobnosti hlavního spolku. Pobočný spolek může mít práva a povinnosti a nabývat je v rozsahu určeného stanovami hlavního spolku a zapsaném ve veřejném rejstříku.
Omezení mohou být nejrůznějšího druhu a hranicí těchto omezení mohou být obecná pravidla ochrany práv třech osob dále například zneužitá práva, zákaz porušení dobrých mravů a jiná. - podmíněná existence pobočných spolků
Pobočné spolky, jak je uvedeno v zákoně, mohou existovat jen do té doby, dokud existuje hlavní spolek, tedy existence pobočného spolku je závislá na existenci a době trvání hlavního spolku, jak to upravuje ustanovení § 230 NOZ, který tuto situaci řeší následujícím způsobem:
Cit. § 230 odst 1 Zrušením hlavního spolku se zrušuje i pobočný spolek.
odst. 2 Hlavní spolek nezanikne dříve, než zaniknou všechny pobočné spolky.
Založení pobočného spolku
Je důležité si uvědomit, že pobočný spolek nemůže vzniknout sám o sobě, ale možnost založit pobočný spolek musí vyplývat ze stanov hlavního spolku, jako to upravuje ustanovení § 219 NOZ takto:
Cit. Stanovy mohou založit pobočný spolek jako organizační jednotku spolku nebo určit, jakým způsobem pobočný spolek zakládá a který orgány rozhoduje o založení, zrušení nebo přeměně pobočného spolku.
Proces vzniku pobočného spolku je dvoufázový, což znamená, že založení spolku je prvním krokem a druhým krokem je uskutečnění vzniku pobočného spolku zápisem do veřejného rejstříku – rejstříku spolků. Den zápisu je i dnem vzniku, jak stanoví § 229 odst 1. NOZ.
Cit. Odst. 1 Pobočný spolek vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku.
Povinně zveřejňované informace u pobočných spolků
Základní okruh povinně zveřejňovaných informací je stejný jako u ostatních právnických osob.
Princip oddělených majetkových sfér mezi hlavním a pobočným spolkem
Není vyloučeno, aby se hlavní spolek a pobočné spolky stali spoluvlastníky společné věci, nebo také solidárními dlužníky. Jinak – vztah pobočného spolku a hlavního spolku je vytvořen na principu oddělených majetkových oblastí, a tak souhrn majetku a dluhů, nebo-li jmění pobočného spolku není v žádném případě považován za pododdíl majetku hlavního spolku. Ve stanovách si však mohou dohodnout svou majetkovou provázanost.
Dluhy hlavního a pobočného spolku
Z ustanovení § 229 odst. 4, který doslovně zní:
Cit. Z právních jednání pobočného spolku vzniklých přede dnem jeho zápisu do veřejného rejstříku je hlavní spolek oprávněn a zavázán společně a nerozdílně s pobočným spolkem. Ode dne zápisu pobočného spolku do veřejného rejstříku ruší hlavní spolek za dluhy pobočného závadu v rozsahu určeném stanovami.
Zánik pobočného spolku
Stejně jako vznik pobočného spolku je i jeho zánik prováděn ve dvou krocích: Prvním krokem je jeho zrušení a k tomu může dojít z několika důvodů (viz např. § 168 a násl. NOZ).
Likvidace a výmaz pobočného spolku z veřejného rejstříku
V souvislosti se zrušením pobočného spolku je třeba také hovořit o jeho likvidaci, jak konečně uvádí i ustanovení § 187 a násl. NOZ. Ještě, než dojde k výmazu z veřejného rejstříku – spolkového rejstříku, musí dojít k vyrovnání všech dluhů. Rozdělení likvidačního zůstatku podle stanov a přechod celého likvidačního zůstatku na hlavní spolek. Výmazem pobočného spolku z veřejného rejstříku dojde k jeho zániku, jak uvádí ustanovení § 185 NOZ.