Příspěvek na stravování je jedním z nejčastějších benefitů, které zaměstnavatelé poskytují svým zaměstnancům. Podle zákoníku práce není zaměstnavatel povinen přispívat na stravování, ale musí zajistit možnost stravování během všech směn, s výjimkou pracovní cesty. Zaměstnavatel je také povinen poskytnout přestávku na oddech po 6 hodinách práce.
Příspěvek na stravování je poskytován na základě kolektivní smlouvy nebo vnitřního předpisu zaměstnavatele. Tyto dokumenty mohou stanovit podmínky pro vznik práva na stravování, výši finančního příspěvku, okruh zaměstnanců, organizaci stravování a způsob jeho financování. Zaměstnavatel má možnost volit formy poskytování tohoto benefitu, avšak vždy je nutné poskytovat jen jedno plnění. Nelze tudíž zaměstnanci ve vztahu k jeho směně poskytnout stravenku a současně peněžitý příspěvek na stravování.
Daňové aspekty
Podle zákona o daních z příjmů je příspěvek na stravování osvobozen od daně, pokud zaměstnanec odpracuje alespoň 3 hodiny během směny a nevznikl mu nárok na stravné v rámci cestovních náhrad. Nadlimitní částka příspěvku je zdanitelným příjmem a podléhá odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Příspěvek na stravování se rozumí stravování poskytované jako nepeněžní plnění ke spotřebě na pracovišti zaměstnance nebo v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiného subjektu než zaměstnavatele, a peněžitý příspěvek na stravování.
Nemocenské a důchodové pojištění
Částka ve výši 76,10 Kč je zdanitelný příjem, který vstupuje do vyměřovacího základu pro výpočet pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Z čeho se odvedlo pojistné na sociální zabezpečení, povinně vstupuje do výpočtu dávek nemocenského pojištění. Výše nadlimitního příspěvku na stravování (76,10 Kč) vstupuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální zabezpečení, a proto bude předmětem přílohy k žádosti o dávku nemocenského pojištění. Pokud bylo z měsíčního vyměřovacího základu odvedeno pojistné na sociální zabezpečení, vstupuje tato výše i do ELDP.
Harmonogram směn a mimořádné směny
Podle zákoníku práce se směnou rozumí část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat. Délka směny bez přestávek na oddech nesmí přesáhnout 12 hodin. Zaměstnavatel je povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 2 týdny před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena. Harmonogram směn obsahuje jen plánované směny, nikoliv směny mimořádné. Mimořádné směny jsou vždy prací přesčas. Pokud v souvislosti s mimořádnou směnou zaměstnanci vznikly mimořádné cestovní výdaje, je zaměstnavatel povinen poskytnout náhradu všech cestovních výdajů a nelze nahrazovat tento právní nárok příspěvkem na stravování.
Státní svátky a náhradní volno
V rámci plánované směny, která připadla na státní svátek, je zaměstnavatel oprávněn poskytnout příspěvek na stravování a pokud směna s přestávkou na oddech je delší než 11 hodin, lze poskytnout další příspěvek. V souladu s právní úpravou je však zaměstnavatel povinen za práci ve svátek poskytnout náhradní volno v rozsahu práce vykonané v den svátku, pokud se smluvní strany nedohodnou na poskytnutí příplatku za práci ve svátek namísto náhradního volna.
V případě, že zaměstnanec bude čerpat náhradní volno za výkon práce ve svátek, nelze v den čerpání náhradního volna poskytnout příspěvek na stravování, neboť není splněna podmínka odpracování alespoň 3 hodin. Pokud by přesto zaměstnavatel tento benefit poskytl, jednalo by se o příjem podléhající zdanění včetně odvodu pojistného.