Vysoká míra inflace trápí nejen Českou republiku. Podle zprávy Evropského statistického úřadu Eurostatu se meziroční míra inflacev eurozóně (v zemích platících eurem) za listopad vyšplhala na rekordních 4,9 procenta. Zvýšení souvisí hlavně s pokračujícím zdražování energií, nedostatkem některých surovin a dalšími problémy způsobené pandemií. Cílem centrální banky je přitom udržet menší než dvouprocentní růst cenové hladiny. Avšak prezidentka Evropské centrální banky Christina Lagardeová se domnívá, že inflace v eurozóně možná dosáhla vrcholu a měla by začít klesat.
V listopadu v eurozóně energie meziročně zdražily o 27,4 procenta. Zrychlil ale i růst cen služeb (2,7 procenta), neenergetického průmyslového zboží (2,4 procenta) a potravin, alkoholu a tabákových výrobků (2,2 procenta).
Meziroční inflace v České republice v říjnu vyskočila na 5,8 %. Dostala se tím na nejvyšší úroveň od října 2008. „Ceny rostly téměř ve všech oddílech spotřebního koše. Výjimkou byly pouze nižší ceny potravin, kdy například průměrná cena brambor (10,61 Kč/kg) byla nejnižší od února 2015. V meziročním srovnání se ceny zvýšily o téměř 6 %, což bylo nejvíce za posledních 13 let. Meziročnímu růstu dominovaly ceny bydlení a pohonných hmot,“ říká Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen Českého statistického úřadu.
S vysokou inflací se snaží bojovat Česká národní banka, která výrazně zvedla úroková sazba. Tím by se měla přibrzdit spotřeba a snížit se tak inflační tlaky. Dle ministerstva financí by inflace v příštím roce měla dosáhnout 6,1 procenta.
„Domnívám se, že výraznější inflace bude zvyšovat tlak ze strany zaměstnanců na navyšování mezd a v případě neochoty zaměstnavatele bude inflace jedním z motivů pro rozhodnutí o hledání lépe placeného zaměstnání. Tím bude trh práce ještě nenasycenější,“ předpovídá Miroslav Černáč ze společnosti IMCD Czech Republic.
S vysokou mírou inflací bojuje i Německo. Meziroční růst spotřebitelských cen tam v listopadu zrychlil na šest procent, a dostal se tak na maximum od roku 1992. Na cenovou hladinu měl i vliv snížení DPH.
Lidé mohou své úspory uchránit před inflací pořízením spořícího státního dluhopisu. Ten je možný pořídit do 23. prosince. Protiinflační státní dluhopisy nabízí úrokovou sazbu (plus minus pár desetin) rovnou míře inflace v daném roce. Lidé, kteří si státní dluhopis pořídili, se letos dočkali úrokové sazby téměř 6,3 procenta. Nejlépe úročené spořící účty bank v ČR přitom nyní vykazují úrok 2,6 procenta. Výnosy ze státních dluhopisů vydaných po letošním 1. lednu jsou navíc nezdaněné. Protiinflační Dluhopis republiky je možný pořídit do 23. prosince na vybraných pobočkách České spořitelny a Československé obchodní banky či prostřednictvím přístupu ke správě majetkového účtu.