Práce přesčas je vykonávána na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem. Prací přesčas se rozumí doba, která je vykonávána nad stanovenou pracovní dobu a mimo rozvrh pracovních směn.
Práce přesčas by se dle zákoníku práce neměla plánovat předem a může být nařízena pouze výjimečně a z vážných provozních důvodů.
Dle zákoníku práce je práce přesčas:
- Výjimečná a mimořádná
- Konaná na příkaz zaměstnavatele a s jeho souhlasem (zaměstnanec by sám neměl rozhodovat, že bude pracovat přesčas, práce by měla být předem odsouhlasena)
- Konaná z vážných provozních důvodů
- Nad stanovenou týdenní pracovní dobu
• Mimo rozvrh pracovních směn (za práci přesčas není požadovaná práce, kterou zaměstnanec napracovává dobu poskytnutého pracovního volna na vlastní žádost)
Zaměstnavatel by vám v průměru neměl nařídit práci přesčas více než 8 hodin týdně a 150 hodin ročně. Vedoucí zaměstnanci mohou pracovat přesčas maximálně 416 hodin za rok. Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané místo příplatku.
Pokud nedostanete volno do tří kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší vám příplatek. Zákoník práce i umožňuje zaměstnavateli, aby si se zaměstnancem sjednal mzdu, jejíž výše bude podmíněna případně prací přesčas.
Kompenzace přesčasů se ovšem týká pouze zaměstnanců vykonávající práci v pracovním poměru založeném pracovní smlouvou. Zaměstnanci vykonávající práci na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti na příplatky ze zákona nárok nemají. Avšak samozřejmě mzda za odpracované hodiny jim náleží.