Dvojí zdanění znamená, že objekt daně je dvakrát či vícekrát zdaněn stejnou daní. Za dvojí zdanění se naopak nepovažuje situace, kdy je stejný objekt zdaněn dvakrát, ale pokaždé se jedná o jinou daň. Tato situace vzniká z důvodu vzniku dvou, navzájem odlišných, předmětů daně. Existují tyto typy dvojího zdanění:
- vnitrostátní
- mezinárodní
Vnitrostátní dvojí zdanění, jak již název napovídá, vzniká uvnitř jednoho státu a je umožněno daňovými předpisy. Příkladem je zdanění podílů na zisku společníků obchodní společnosti. Kdy poprvé je zdaněn základ daně právnické osoby, podruhé pak jednotlivé podíly společníků po zdanění.
Smlouvy o zamezení dvojího zdanění
Podstatou těchto smluv je zamezení dvojího zdanění a zabránění případným, daňovým únikům. Jednotlivé smlouvy jsou uvedeny ve Sbírce mezinárodních smluv ČR a to od roku 2000. Existují dva typy smluv a to omezené a komplexní. Omezené smlouvy, jak již název napovídá, řeší problematiku omezeného množství příjmů a majetku. Komplexní smlouvy zahrnují dva modely smluv, podle vzoru OECD a podle vzoru OSN.
Metody pro zamezení dvojího zdanění
Dále existuje celá řada metod pro zamezení dvojího zdanění. Příkladem je metoda zápočtu či metoda vynětí. Tyto metody se ještě dále dělí na metodu plného a prostého zápočtu. Další možností je zahrnutí daně, kterou osoba zaplatila v zahraničí, do nákladů snižujících základ daně v ČR. Tato metoda se využívá v případě, kdy stát se s jiným státem uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění.